sobota 4. března 2017

Queenie v opeře

Jenom v Plzni vím o minimálně dvou fungujících revivalech skupiny Queen. Kdo ale v Plzni občas chodí do divadla, nejspíš alespoň tuší existenci pražské skupiny Queenie. Její zpěvák hraje jednu z titulních rolí tanečního muzikálu DJKT: Freddie - The king of Queen, a se svou skupinou Queenie slaví úspěchy po celé Evropě, především ve Skandinávii.
Aktuálně se chystají na své pravidelné turné do Dánska, a rozhodli se ho zahájit (kdo ví, co je k tomu vedlo, ale buďme rádi!) šňůru u nás v Plzni.
Možná trochu překvapivě nebyl koncert situován do žádného z plzeňských hudebních klubů/prostor ani do Nového divadla, kde obvykle probíhají představení "Freddieho", ale do Velkého divadla.
Koncert byl ze strany divadla uveden leckdes jako položka v programu, ale nic bližšího jsem se nikde nedočetla (krom letáčku, který jsem si vzala tuším v předprodeji DJKT). A tak v divadle byli jistě i tací, kteří netušili, co je čeká.

Třeba takový pár pokročilého důchodového věku, který se usadil nedaleko mne v přízemní lóži, načež paní vyslala pána opatřit program. Pán se, pochopitelně, vrátil s nepořízenou: "Budeš se muset nechat překvapit, nemají ho." - "Ale prosimtě?! To ti řekl ten biletář???" - "Slečna povídala, že je nedostali."
No, říkala jsem si, s jakými dojmy bude tento pár asi odcházet. Těsně před začátkem si k nim přisedla ještě o poznání mladší dáma, pravděpodobně původkyně všech tří vstupenek....

Oproti tomu přede mnou seděl natěšený pán. Těžko říct, zda to byl prostě milovník skupiny Queen a přišel si prostě poslechnout nějaký ten revival nebo znal přímo Queenie a těšil se prostě na ně....

Ve vestibulu divadla bylo vidět, že to vzal každý trochu po svém: někdo přišel oblečený jako na pop-rockový koncert, k vidění byla i dámská róba (jako na operu) nebo slušná přehlídka společenkých oděvů. Převládal ale kompromis ve stylu: ano, jdu na rockový koncert do historické divadelní budovy: tedy střídmý slušnější běžný oděv.

Každopádně si myslím, že takovou jízdu naše divadlo už dlouho nezažilo (pokud kdy vůbec), po koncertě musela být všechna sedadla hlediště řádně rozkývaná, jak jsme všichni podupávali do rytmu.


Přímo přede mnou hrál kytarysta Rudy Neumann (to, co měl na hlavě, byla rozhodně paruka) a jak tohle normálně neřeším... měl takový nesmělý a milý úsměv...no slaďouš :-D.
Prvních pár písní bylo z těch méně známých, takový lehký rozjezd, ale pak to začalo. Postupně se interpreti propracovávali k písním známějším, v publiku sílilo nadšení a bylo vidět, že ty na jevišti to taky dost baví. Snad akorát asi čtvrtá nebo pátá (šestá?) skladba, kytarové sólo..mě trochu rozhodilo. Jednak jsem ho neznala, ale hlavně: já teda nejsem odborník na hru na el. kytaru, ale připadalo mi, jako kdyby to jelo z playbacku. Pánovi předemnou taky nějak zatuhl úsměv na tváři, ...ale kdo ví.
Pak se show zase rozjela a o autentických výkonech nemohlo být pochyb. Michael Kluch má písničky Queenů zmáknuté a pro člověka, který originál neposlouchá tak často, je jeho zpěv od Freddieho skoro k nerozeznání, mají i dost podobnou barvu hlasu. O vlastní fyzické podobě (při troše snahy) ani nemluvě. Snad jen u Who wants to live forever mě mrzela jedna trochu jiná tónina v refrénu, ale zase chápu, že si to Queenie raději trochu poupravili, aby to stále ladilo, pokud to interpretovi jinak hlasově ne 100% vyhovuje. A raději než nepovedenou výšku tam záměrně nasadí adekvátní nížku :-D ale jinak úplně, ÚPLNĚ perfektní, fakt.
Říkala jsem si, že v představení Freddie - The king of Queen, kde Michael Kluch hraje a zpívá Freddieho Mercuryho, se dají případné nedostatky místy schovat do trochu jiné aranže, nevyzpívaná tónina může vypadat jako záměr (v opilosti, nemoci, ....) a tak jsem byla zvědavá... ale interpretační schopnost Michaela je až neskutečná. Fakt super.

Klávesista Michal David (shoda jmen) dokázal živelně roztleskat i jinak distinguované publikum a  všichni muzikanti předvedli parádní výkony, pěknou show.

Před časem jsem zažila po představení Freddieho minikoncert Queenie, kam si jako hosta pozvali Moniku Sommerovou na duet Barcelona, takže když teď na koncertě avizovali překvapení na závěr, už jsem tušila :-) Ale že to bude až taková pecka.... to jsem nečekala. Vstoje aplaudovalo celé divadlo. Ještě při zpětné vzpomínce na tuhle "Barcelonu" mám husí kůži.
Když pak dohromady přidali ještě nequeenovského Fantoma opery, vystřelilo mě to v mé druhé řadě opět do vzpřímeného potlesku bez ohledu na to, jestli se zvedne ještě někdo další nebo ne (no pochopitelně, že zvedl). To bylo TAK strhující!
(Mimochodem, další komentáře z lože jsem už neslyšela, ale dle výrazu, s jakým starší pár odcházel z divadla, soudím, že i zástupcům této generace se koncert líbil.)

Queenie v opeře byli opravdu skvělí a věřím, že kapela z divadla večer odcházela stejně pozitivně nabitá, jako my všichni. Klobouk dolů a díky.
A brzy snad zase.

Žádné komentáře:

Okomentovat